Památky a zajímavosti

Zámek

Původní tvrz vladyků ze Smojna v roce 1541 začal na zámek přestavovat Zdislav Berka. Při obnově po požáru 1573 vzniklo mohutné východní kříd1o a postupně zámek dostavěn do čtyř křídel. V 2. pol. 17. st. byl zámek přestavěn. Tehdy vznikl hospodářský dvůr a vytvořena zahrada s terasami. V létech 1694 – 7 byly vybudovány rozsáhlé konírny v předzámčí. V roce 1696 vznikla voliera. Po roce 1848 byl zámek určen za letní sídlo císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a následovaly náročné přestavby v letech 1850 – 53 ve stylu druhého rokoka architektem J. Bělským za spolupráce malířů J. Navrátila a V. Kandlera, sochaře V. Levého a štukatéra J. Effenbergera.

V roce 1876 se tu sešel František Josef I. s carem Alexandrem II., 1. července 1900 se zde konala svatba Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Po 1. světové válce se stal zámek státním majetkem. Veřejnosti se otevřel roku 1951. Od roku 1977 probíhala rekonstrukce a zámek byl opět otevřen roku 1985 s prohlídkovým okruhem, který se dál rozšiřuje. V r. 1997 byla rekonstruována voliéra, postupně opravena fasáda předzámčí a rekonstruován a pro veřejnost v roce 2001 otevřen anglický park. Zámek byl k 1. 1. 2002 prohlášen za národní kulturní památku.

Zámecký park se skládá z části s dvoustupňovými terasami s balustrádami, nikami a karyatidami (francouzská zahrada). Anglický park je tvořen alejí a na ní po stranách navazujícími palouky s rozmanitými skupinami stromů a jezírkem s ostrůvky.

Sousoší Nejsvětější Trojice

Nejcennější sochařskou památkou Zákup je barokní sousoší Nejsvětější trojice na náměstí Svobody z roku 1708. Bylo vytvořeno podle vzoru vídeňského sousoší sochařem a kameníkem Dubkem na objednávku velkovévodkyně Anny Marie Františky z Toskány. Pískovcové dílo je vysoké 14 metrů a v horní části má tvary kupících se oblaků („obláčkový obelisk“). Dále je ozdoben množstvím ornamentů, plastik a třemi figurálními reliéfy svatých. Na vrcholu je skupina Nejsvětější Trojice s velkým kovovým křížem. Celá skulptura má 20 soch a tři malé vodní nádrže ve tvaru mušle. Staticky i povětrnostními vlivy ohrožené dílo je v současné době podle finančních možností města rekonstruováno. Roku 1998 byly zahájeny opravy Jiřím Kaňovským.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána

Původně gotický kostel sv. Fabiána a Šebastiána stál možná už roku 1458. V létech 1550-62 byl rekonstruován. V roce 1863 byl kostel přestavěn do současné pseudogotické podoby. V kostele je relikvie sv. Felixe, figurální náhrobníky ze 16. století, náhrobky ve zdi kolem kostela jsou z let 1588, 1644, 1730, 1745, 1754 a nesou převážně české, dnes však už téměř nečitelné nápisy. Železný kříž na střeše má letopočet 1560. V kryptě kostela je pohřbeno 23 příslušníků rodu Berků a velkovévodkyně Anna z Toskány s manželem. U hlavního oltáře jsou mramorové náhrobky Zbyňka Berky, jeho paní a synů. U mariánského oltáře najdeme kamenný reliéf paní Aliny Chvalkovské s českým nápisem z roku 1578. Interiér kostela je dobře zachovaný a za prohlídku stojí i okolní hřbitov s náhrobky několika významných zákupských občanů a hroby obětí první a druhé světové války.

Radnice

Na severu ohraničuje nám. Svobody budova radnice, postavená r. 1867 v pseudogotickém slohu s cimbuřími a okny tudorovské gotiky na místě staré budovy (se základním kamenem z roku 1417).


Kapucínský klášter s kostelem sv. Františka Serafinského

Byl vystavěn v letech 1679-1685 jako dík za záchranu v turecké válce Juliem Františkem, knížetem sasko-lauenburským, který se vyznamenal při obležení Vídně Turky roku 1683. V roce 1950 byl tento raně barokní klášter s kostelem a areálem zrušen, později využíván armádou československou, v létech 1968 – 1990 sovětskou a nyní je v dezolátním stavu.

Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského

budova byla vystavěna v novorománském slohu na náměstí Svobody roku 1865. Byla zde škola a penzionát s výukou němčiny a ručních prací, kde studovaly dívky i z Prahy. Od roku 1946 zde byla umístěna měš?anská a základní škola do roku 1964. Dnes je zde pošta.

Kaple sv. Anny

Tato sakrální památka stojí na bývalém morovém hřbitově u kamenného mostu a pochází z roku 1680. Její stavba je spojena s epidemií moru, který vzápětí po třicetileté válce postihl Zákupy. Ze všech obyvatel Zákup zbylo tehdy údajně 6 lidí. Před kaplí bývaly umístěny dvě sochy světců, Vedle stojí kamenný most.

Kamenné můstky přes říčku Svitavu

Jedná se o most z roku 1849 v Mostní ulici vedle kaple sv. Anny, původně ozdobený 3 sochami světců a můstek u kapucínského kláštera (při východu z Mírového nám.) z roku 1713, který byl původně osazen 6 sochami, nyní již vesměs poškozenými.

Kaple sv. Josefa

Byla založena v roce 1698 na úpatí Kamenického vrchu italskými dvořany zákupského zámku. Poblíž bývala do roku 1782 poustevna.

Nové Zákupy – bývalá tovární budova

Počátkem 18. století tu vznikla malá osada. V roce 1786 tu byla zřízena tovární budova pro kartounku Jana Josefa Leitenbergera. Ve 2. polovině 19. století zde pracoval cukrovar a byla sem zavedena železniční vlečka. Na začátku 20. století byla budova upravena pro vyšší lesnické učiliště. Po roce 1945 byla přeměněna na kasárny pro československou a posléze více než 20 let pro sovětskou armádu. Objekt (až na klasicistní bývalé sídlo rodiny Leitenbergerů) ztratil vinou přestaveb uskutečněných sovětskou armádou úplně svůj historický charakter a je v dezolátním stavu.

Další památky

Dříve významná sochařská výzdoba Zákup v převážné části je silně poškozena nebo přenesena na bezpečnější místo. Je to především sloup se soškou sv. Tadeáše z roku 1707, který stával u koupaliště (dnes v rohu francouzské zahrady), sousoší Piety v Mimoňské ulici (dnes v lapidáriu Okresního vlastivědného muzea v České Lípě).

Dalšími pamětihodnostmi Zákup a nejbližšího okolí jsou vzácný lidový Betlém (Boží hrob) vytesaný ve skále u Velenic při silnici na Brniště či smírčí kříže v lese u Lasvic na cestě k Velenicím, ve Velenicích a v Písečné.

V Zákupech najdeme rovněž řadu lidových staveb a stavebně cenných domů s barokními, empírovými a secesními znaky. Na stěně domu s barokní branou na nám. Svobody visíval kdysi chomout (duga) ruské trojky z období napoleonských válek. Jako řada jiných zákupských památek je umístěn v OVM v České Lípě. V samotných Zákupech i všude kolem je řada kapliček a božích muk.

Připomeňme ještě zajímavosti z oblasti přírodovědné. Na severovýchodním úbočí Kamenického vrchu v údolí Kamenického (Zlatého) potoka vyvěrají železité prameny (dříve rovněž opatřené sochařskou výzdobou). Stojí za to také dojít do bývalého lomu na Kamenickém vrchu a zde studovat strukturu čediče, podobnou známé Panské skále u Kamenického Šenova. Opět v OVM je uchováván balvan, zřejmě meteorického původu, přenesený v 60. létech z úpatí Kamenického vrchu.

Zajímavosti historické i přírodovědné se snoubí v nově budované naučné stezce od sídliště do Kamenice a postupně do Nových Zákup a zpět.